Zastávka: Návrat československých perutí RAF

Hrdinní čeští letci ve službách RAF se do své vlasti vraceli hodně dobrodružně.

Okolnosti příletu do vlasti

Druhá světová válka v Evropě skončila sice 8. května 1945, ale piloti odstartovali teprve 7. srpna 1945. Jejich návrat do vlasti byl ztížen a zpožděn následujícími faktory:

• Letci se nejprve museli vyvázat ze závazku vůči britskému královskému letectvu, jehož součástí byli od října 1940.
• Komunisticky smýšlející část pokvětnového establishmentu v Praze neměla zájem na tom, aby se českoslovenští letci z Velké Británie vrátili příliš brzy po osvobození a sklidili ovoce (oslavy Rudé armády - osvoboditelky nesměly být příletem letců "oslabeny"). Ještě začátkem července 1945 si na návrat československých letců nevyšetřila čas ani československá vláda, kterou tehdy vedl Zdeněk Fierlinger
• Na vině bylo i zpoždění technického rázu. Před návratem do vlasti generál Karel Janoušek požádal o přezbrojení československého stíhacího křídla. Válečná letadla Spitfire měla zůstat v Anglii a českoslovenští letci se měli vrátit na úplně nových strojích, které už byly majetkem Československa
• Letci odstartovali 7. srpna 1945 a po dvou hodinách a 25 minutách přistáli v Hildesheimu. Zde bylo doplňováno palivo (do 45 letadel), což si vyžádalo určitý čas. Mezitím se zhoršilo počasí, začalo přšet a padla mlha. Odlet do Prahy následoval za týden. Letová dráha musel vést oklikou přes Plzeň, aby letadla neletěla přes sovětskou zónu.

Letci v letech následujících

Letce tehdy (13. srpna 1945) ve vlasti po přistání vítaly davy lidí. V následujících 30 měsících se stali letci významnou součástí československého letectva. Zcela po právu západní důstojníci zaujali velkou část velitelských postů a stali se páteří československého letectva. Na základě Košického vládního programu měla být armáda vystavěna podle sovětského vzoru. Proti tomu byla část západních letců a vojáků v opozici. Po únoru 1948 přišly čistky, které postihly letce ze západu jako celek. Pod taktovkou Bedřicha Reicina a orgánů obranného zpravodajství byly monitorovány podrobné zprávy o náladách mezi důstojníky letectva jak ze západu, tak i východu. Na každého letce byl veden spis. Tak se stalo, že hned koncem února 1948 byli podle těchto seznamů propuštěni z armády nebo vězněni (mnozí z letců se v Anglii oženili a jejich manželky je následovaly do Československa). I jejich rodinní příslušníci byli perzekvováni. Skutečného uznání se letci dočkali až po roce 1989. Přibližně dvě stovky pilotů se po Únoru do služeb RAF vrátily.

Autor památníku

Autorem památníku je Ing. arch. Martin Zajíček ze Slaného. O zbudování památníku se zasloužilo sdružení Společnost patriotů Slaného. Vznik památníku finančně podpořily zejména soukromé firmy, 25 tisíci korunami přispěla i městská část Praha 6.

Popis památníku

Základem památníku je železobetonová konstrukce (vysoká asi 2.5 metru) sestavená ze čtveřice svislých pylonů spojených společným vodorovným "zastřešením". Celek vytváří dojem dvou v těsném zákrytu umístěných "bran" nebo "dveří" (se společnou "střechou"). Korpus památníku je celý obložen leštěnou žulou a to navíc tak, že hrany pylonů a "střechy" viditelných z lícové strany památníku jsou mírně dovnitř zkosené. Obrys památník má symbolizovat vítězný oblouk anebo otevřené dveře "zpět do vlasti". V horní třetině svislých hran na lícové straně jsou vlevo i vpravo připevněny symboly (insignie) čtyř (výše uvedených) československých perutí v RAF. Uprostřed vodorovného zkoseného "přemostění" na lícové straně se nachází letecký znak (pilotní odznak). Pod ním na lícové vnitřní straně "dveřního" průhledu je obdélníková deska s nápisem: „NÁVRAT ČESKOSLOVENSKÝCH PERUTÍ RAF SRPEN 1945“.