Checkpoint: Přírodní památka Ládví

Přírodní památka Ládví se nachází v severní svahu vrchu Ládví, který je tvořen odolnými protorezoickými horninami - buližníky.

Přírodní památka Ládví byla vyhlášena 1. října 1982 jako jedna z nejlépe dochovaných ukázek činnosti příboje druhohorního moře na území ČR pyšnící se výskytem vzácných zkamenělin dírkovců. Toto území tvořilo v době před asi 98 mil. let ostrov, který byl bičován mořským příbojem. Jedním z hlavních cílů ochrany přírodné památky Ládví je zachování ojedinělého dokladu o činnosti druhohorního moře, které ve východní a v západní stěně lomu zanechalo dvě příbojové kapsy vyplněné různě velkými vdouny. Za zmínku stojí hlavně kapsa v západní stěně, kde kromě malých valounků uvízl i dvoumetrový balvan. Tento úkaz tak svědčí o obrovské dřívější síle příboje moře. Dvě kapsy byly odhaleny těžbou potom, co byly na vrcholu Ládví založeny lomy na těžbu buližníků využívaných ke stavebním účelům a na výrobu štěrkopísku. Buližníky jako surovina zde nebyly těženy poprvé. První stopy po těžbě pocházejí už z pravěku, kdy zdejší zásoby buližníků zřejmě využívali pravěcí lovci pro výrobu kamenných nástrojů a později na Ládví těžili kamenné bloky na stavbu svatyní.

Přírodní památka Ládví není jen významnou geologickou oblastí. Jeho jedinečnost spočívá i v jeho spojení s vývojem osídlení pražského území pravěkými lidmi. První nálezy pocházejí z povrchových sběrů na počátku 20. století, pravděpodobně v souvislosti s otevřením povrchových lomů. Systematické výzkumy a hojnější nálezy probíhaly především v 50., 60., 70. letech 20. století. V roce 1973 byl na vrchu Ládví proveden zjišťovací archeologický výzkum, jehož výsledkem byly především nálezy pozůstatků kamenných nástrojů ze středního paleolitu a neolitu.